Karlov pod Pradědem 2022

„Paní učitelko, když teď propadneme, můžeme jet s vámi na Martinky příští rok znovu?“ Touto citací jsem končila jeden ze svých článků z předešlých ročníků lyžařského výcvikového kurzu. Bylo to v době, kdy se nikomu z nás o nějakém COVID–19 ani nezdálo.

Přípravy na letošní kurz tak byly velmi netradiční a náročné. Nejenom že jsme po deseti letech museli najít nové lyžařské středisko s vhodným ubytováním, ale nejasné podmínky a měnící se nařízení vlády celou organizaci až do závěrečných dnů značně komplikovalo. Nakonec jsme všechno zvládli a v úterý, 4.1.2022 v ranních hodinách, vyrazilo 79 členů naší početné výpravy na hory. Karlov pod Pradědem nás však přivítal hustým a vytrvalým deštěm a nostalgie za Slovenskem se u dospělých účastníků ještě o něco prohloubila. První den jsme strávili při přednáškách, v tělocvičně a bowlingu. Od středy, díky zlepšujícímu se počasí, LVK mohl pokračovat dle stanoveného programu už na lyžařských sjezdovkách.

Celkem 70 chlapců a děvčat bylo rozděleno do sedmi družstev dle zaměření – lyže, snowboard – s ohledem na aktuální lyžařské dovednosti a výkonnost. Několik dní se pak pod vedením obětavých a zodpovědných instruktorů - Jindřich Návrat, Dominik Masař, Jan Adamuška, Slávek Pavelka, Pavel Červenka, David Grác a Radek Fojtík, učili a zdokonalovali. V takovém velkém počtu se nelze vyhnout nemocím a zraněním. O bolístky dětí i dospělých se od prvního dne vzorně starala paní zdravotnice Radka Dvořáčková.

Kromě hodin strávených na svahu, kde se od dětí vyžaduje maximální disciplína, soustředění a zodpovědnost, je lyžák i místem zábavy, radosti, smíchu, navazování nových kamarádství i prvních lásek. Zážitky, které si děti odnášejí, patří k nejhezčím a nezapomenutelným vzpomínkám na základní školu. A že takové chvíle opět nechyběly, mi potvrdilo i hlasité skandování na řidiče v autobusu při cestě zpět: „Otoč to, otoč to, otoč to!“...

S poděkováním Nadačnímu fondu Pastelka za příspěvek na autobus, panu Martinu Markovi za ceny CRAFT, drahým kolegům a v neposlední řadě všem úžasným dětem, které mě opakovaně mile překvapovaly a díky kterým mohu s jistotou říct: „NENÍ DŮLEŽITÉ KAM, ALE S KÝM!“

Adriana Hálová, vedoucí LVK.