15. 11. 2017

Výuka trochu jinak

V pátek 10. listopadu se vydal starší čtenářský klub naší školy do Krajské galerie ve Zlíně, kde v současné době probíhá mimo jiné výstava slavného českého výtvarníka, básníka a dramatika Jiřího Koláře.

Jeho díla, vystavená v Grafickém kabinetu, mají ohromnou kulturní hodnotu a nezanedbatelná je také jejich cena převedená do řeči peněz. Kolář, zakladatel mnoha pozoruhodných výtvarných technik, jako je například muchláž, konfrontáž či například proláž, neměl snadný život a své životní osudy, poznamenané mimo jiné nepřízní režimu v normalizačním Československu a následnou emigrací, vepsal nejen do působivé poezie, ale také do četných výtvarných prací. Každou z nich považoval za samostatnou výpověď, jistou zkratku, šifru, která měla v době, kdy bylo lidem bráněno vyslovit svůj názor, silný potenciál a jedinečnou šanci vyjádřit Kolářovy myšlenky na svět kolem něj. Vizuálně působivé výtvarné práce Jiřího Koláře zaujmou na první pohled; jejich hlubší význam však návštěvník galerie, a především ten mladší, rozluští nejčastěji až ve chvíli, když mu někdo poučený trochu napoví. A právě tuto šanci dostali žáci čtenářského klubu; pod vedením vlídného galerijního pedagoga Martina Čady se ponořili do světa symbolů, u každého díla zvlášť pozorně naslouchali zajímavému výkladu a řada z nich byla také schopna vyslovit svůj osobní dojem a pocit, který je při interpretaci výtvarného díla tolik důležitý. Po teoretickém úvodu následovala praktická část setkání; žáci dostali různobarevné provázky a snažili se, podobně jako Kolář ve svých obrazech, pomocí symbolických uzlů, třepení a navazování vyjádřit svou dosavadní životní cestu nebo alespoň její úsek. Úkol, který vypadal na první pohled velice složitě, zvládli žáci skvěle; pracovali po skupinkách a ve stejných týmech pak před ostatními svůj výtvor prezentovali. Myslím, že promyšleností svých dílek a neotřelými nápady překvapili nejen mě, ale nakonec i sami sebe navzájem.

Jak jsme na místě zjistili, řada z žáků byla ve zlínské galerii úplně poprvé. Nebylo tedy divu, že pokukovali po dalších dílech, které galerie vystavuje. Galerijní pedagog si toho všiml a po skončení výkladu a praktické činnosti na téma Jiří Kolář žáky krátce seznámil alespoň s několika díly, které visely opodál. Návštěvu Krajské galerie ve Zlíně jsme ukončili několika minutami volného procházení mezi obrazy a sochami, vytvořenými především ve 20. století. Žákům se v galerii tak líbilo a byli objevováním vystavených prací tolik zaujati, že byl trochu problém návštěvu ukončit. Proto jsme se domluvili, že pokud nám to čas a školní povinnosti dovolí, znovu se do galerie vypravíme. Výuka v těchto prostorách se totiž jednoznačně osvědčila a byla pro všechny přítomné nejen docela náročnou výzvou, ale taky velkou zábavou.